Vědci poodkryli jednu z největších záhad evoluce – jak se hmyz naučil létat
Jednou z největších záhad evoluce je otázka, jak se u hmyzu vyvinula křídla. Vědci z Biologického centra (BC) Akademie věd ČR a Přírodovědného muzea v německém Stuttgartu záhadu poodhalili, když nově prozkoumali 309 milionů let starou zkamenělinu hmyzu, u níž našli po stranách těla destičkové „kluzáky“ – budoucí zárodky křídel.
Tento více než deset centimetrů velký hmyz Carbotriplura kukalovae, podobný malé rybence, jakou dnes známe z koupelen bytů, žil na území dnešních Čech v prvohorách, dávno před dinosaury. Na rozdíl od rybenky však šplhal po stromech, ze kterých dokázal skákat a plachtit vzduchem pomocí destiček po stranách těla. O tom, jak vypadal, se dnes můžeme dozvědět jen ze zkameněliny, kterou v 80. letech minulého století našel amatérský sběratel v lomu Na Štilci u Tlustice na Berounsku. Vědci hmyz původně pokládali za obrovskou vodní larvu jepice. Nyní však česko-německý výzkumný tým zveřejnil překvapivou studii prokazující, že tento tvor žil ve skutečnosti na souši a tvořil důležitý mezičlánek ve vývoji hmyzích křídel.
„Původní zkamenělinu jsme podrobně studovali a přinesli důkazy o tom, že šlo o suchozemského živočicha, který pravděpodobně tvoří dosud chybějící vývojový článek mezi bezkřídlými rybenkami a křídlatým hmyzem. Podle naší teorie mohl tento tvor plachtit vzduchem za pomoci zploštělých destiček po stranách těla,“ uvedl spoluautor objevu, Pavel Sroka z Entomologického ústavu BC AV ČR.
Nalezený exemplář tak potvrzuje teorii, že primitivní hmyz nejprve plachtil vzduchem za pomoci jednoduchých destičkových "křidélek", ze kterých se postupně vyvinula skutečná křídla schopná aktivního letu. Právě vznik křídel pak umožnil hmyzu stát se jednou z nejúspěšnějších skupin na planetě a vyvinout se do milionů druhů.
Zkoumaná fosilie patří k nejstarším a nejlépe zachovaným exemplářům na světě a je nejcennějším kusem paleontologických sbírek Muzea Českého krasu v Berouně.
