Pro boj s leukémií vytáhla moje žena nejmocnější zbraně - odhodlání, pokoru, víru, úsměv a lásku

„Před dvěma lety, někdy na přelomu února a března začala má žena pociťovat trochu větší únavu. Občas se v noci potila, dělaly se jí afty a měla v oku ječné zrno. Protože já jsem byl shodou okolností po několika letech na preventivní prohlídce - nebyl důvod, jen mě to tak napadlo - tak si řekla, že půjde také. Odběry krve ukázaly zvýšenou hladinu bílých krvinek. Doktorka to přisuzovala nějakému zánětu,“ začíná pan David své vyprávění. Následovalo několik vyšetření u různých odborníků, až jednoho dne zazvonil telefon. „To volali manželce ohledně výsledků dalších odběrů a řekli jí, že to není vůbec dobré a hned druhý den ráno se má hlásit v Praze v Ústavu hematologie a krevní transfuze. Tam se má žena nakonec dověděla svou diagnózu, která zněla - akutní myeloidní leukémie.“

Asi jako každého jiného, i je napadlo, že to musí být nějaký omyl. Byla mladá, zdravá, nikdy neměla žádné zdravotní problémy, byla v kondici. „Byli jsme naprosto v šoku! Manželka brečela, nechtěla od kluků, kterým v té době bylo 3 a 5 let. A měli jsme hrozný strach.“

Místo nejisté léčby si vybrala léto se svými dětmi, manželem, rodiči, sestrou a kamarády
Následovala úspěšná chemoterapie a čekání na vhodného dárce kostní dřeně. „Podařilo se najít skvělého dárce. Mladou ženu z Prahy, shoda 10 z 10 znaků. Měli jsme obrovskou radost,“ vypráví pan David. Po opětovném nástupu do nemocnice ale lékaři zjistili, že se leukémie vrátila. I přesto zůstal plán transplantace zachován. „Na přelomu srpna a září ji manželka nakonec úspěšně podstoupila a po 5 týdnech v nemocnici se vrátila domů. Pak následovaly pravidelné kontroly. Bohužel někdy v půlce listopadu 2019 se při jedné z nich zjistilo, že i přes úspěšnou transplantaci se nemoc opět vrátila. Byla to pro všechny obrovská rána. Paní doktorka se rozhodla nasadit ambulantní chemoterapii, aby se podařilo držet nemoc pod kontrolou a zlepšit fyzický stav Marcely natolik, aby se dalo rozhodnout o dalším postupu, případně i uvažovat o druhé transplantaci,“ vysvětluje. 

V květnu loňského roku lékaři usoudili, že mohou přistoupit k druhé transplantaci. Pravděpodobnost její úspěšnosti se však pohybovala pouze okolo 20 %. V tu dobu už naplno propukla koronavirová pandemie, takže by paní Marcela celou léčbu musela být v nemocnici úplně bez návštěv, čili bez rodiny. „Manželka se ale strašně těšila na léto s dětmi. Nejprve tedy transplantaci posunula a nakonec úplně odmítla. Věřila, že se i tak vše v dobré obrátí,“ říká pan David a dodává: „Bylo to velmi složité období rozhodování, kdy jsem pochopil, že to konečné rozhodnutí je skutečně jen na nemocném. Nikdo z nás, ani já jsem netušil, co člověk v takové chvíli vnitřně prožívá. Nikdo proto nemáme právo takové rozhodnutí hodnotit. I já ho plně respektoval. Ona si prostě místo nejisté léčby a léta v nemocnici vybrala léto se mnou, svými dětmi, rodiči, sestrou a kamarády.“

Přibližně v půlce srpna se začal stav paní Marcely zhoršovat. 22. srpna, ve 2 hodiny ráno zemřela. Doma, ve spánku, v přítomnosti svého muže a maminky. 

Že vážná nemoc znamená velkou finanční zátěž, okusili na vlastní kůži
„Celý proces léčby nebyl náročný jen psychicky, ale také finančně. Dlouhá léta jsme s manželkou Dobrými anděly, kteří rodinám, kde se objeví onkologické onemocnění, pomáhají. I nám byla tato pomoc nabídnuta. Když jsem ale vyplňoval žádost, uvědomil jsem si, že nejsme v situaci, kdy by nám nemoc způsobila velké finanční problémy, a naopak se rozhodl posílat příspěvky v nezměněné výši. Nemoc mé ženy mi ale ukázala, jak finančně náročná celá situace je. Ať už jde o čas strávený návštěvami u lékařů, parkovné v nemocnici, pohonné hmoty, speciální strava pro nemocného, či požadavky na hygienický úklid domácnosti. Velmi dobře si nyní uvědomuji, že ne každý má to štěstí jako my a nemusí řešit finanční stránku věci,“ říká David, který se do budoucna plánuje věnovat především svým dvěma synům, s nimiž ho tato společná zkušenost pevně semkla. „A taky budu dál pomáhat druhým! Dnes už vím, že být Dobrým andělem není "odpustek", ale poslání, které má smysl. Moc doufám, že naším příběhem motivuji k pomoci další.“ 

Chcete-li rodinám, které se potýkají s vážnou nemocí, pomoci i vy, stačí se zaregistrovat na www.dobryandel.cz a zvolit libovolnou výši finančního příspěvku. Prostřednictvím svého Andělského účtu pak můžete sledovat, které konkrétní rodině byl váš příspěvek odevzdán. Nadace Dobrý anděl garantuje, že rodinám odevzdá veškeré dary do posledního haléře.